ISBN: 978-80-244-6723-8 | ISBN online: 978-80-244-6724-5 | DOI: 10.5507/prf.25.24467238

Diferenční hlásky v nářečích českého jazyka

Tiskový derivát tří interaktivních syntetických map

Marta Šimečková, Rostislav Nétek, Filip Kubeček, Vít Voženílek, Petra Přadková, Radek Barvíř, Bronislav Stupňánek, Alena Vondráková, Radek Šuta, Šimon Temer, Josef Žižka


The publication Difference Sounds in Czech Dialects is a print derivative of a set of three interactive synthetic maps of the same name, which are published on the website fonomapy.jamap.cz. The maps provide access to selected phonetic phenomena of territorial dialects of Czech in a visually uniform environment. Dialectologically, they are based on a combination of historical evidence from nationwide research for the Czech Language Atlas (1960s–1970s) and current data from field collections carried out in 2023–2025, thus allowing us to observe the continuity, changes in areas, and the degree of endangerment of selected phonetic phenomena (rounded l, open ó, labialized á). The derivative is linked to audio samples of dialect speech via a QR code. From a cartographic point of view, there are four maps (one analytical and three synthetic) with a data model that links point observations, area generalization, and multimedia content. The types of alternations in the research locations are represented by point symbols with qualitative classification. When projecting the results of the typification onto areas, the nearest neighbor algorithm was used, taking into account physical-geographical barriers: this algorithm determines the estimated boundaries of the defined types. The current occurrence of individual phonetic phenomena is expressed by a separate point layer. The map set combines traditional dialectological interpretation with the current possibilities of geoinformatics: it unifies terminology, allows for comparison of the historical and current distribution of the studied phonetic phenomena, and presents the definition of their types on the scale of the entire Czech Republic. Thanks to its connection to an interactive equivalent of three synthetic maps, this set can be used for professional research, teaching, and popularization of dialectal diversity.

1. edition, Published: 2025, online: 2025, publisher: Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc



References

  1. ADÁMKOVÁ, I. (2005). Vokalismus současné podoby centrálněhanáckých nářečí (se zaměřením na středové vokály). Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita.
  2. ADÁMKOVÁ, I. (2014). Analýza formantů nářečních samohlásek (na materiálu centrální hanáčtiny). Studia Slavica. Roč. 18, č. 1, s. 121-131.
  3. BACHMANN, L. (2001). Nářečí na Vysokomýtsku. Praha: Academia.
  4. BARTOCHA, J. (1891). Hláskosloví dolnobečevské. Listy filologické. Roč. 18, s. 413-447.
  5. BARTOŠ, F. (1886). Dialektologie moravská. První díl. Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské. Brno: Matice moravská.
  6. BARTOŠ, F. (1895). Dialektologie moravská. Druhý díl. Nářečí hanácké a české. Brno: Matice moravská.
  7. BĚLIČ, J. (1972). Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  8. BENEŠ, J. (1998). Německá příjmení u Čechů. 1. svazek. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
  9. BLAHOSLAV, J. (1991). Gramatika česká Jana Blahoslava. ČEJKA, M.; ŠLOSAR, D. a NECHUTOVÁ, J. (eds.). Brno: Masarykova univerzita. [Edice rukopisu.]
  10. BYSTŘINA, O. (1924). Jak se naši škádlívají. Prostějov: J. F. Buček.
  11. České nářeční texty (1976). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  12. Český jazykový atlas (1992-2011). 6 sv. Praha: Academia. Dostupné též z: https://cja.ujc.cas.cz/(PDF verze), https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/(HTML verze).
  13. DOBROVOLSKÁ, D. (nedat.). Materiál z Podluží. Dotazníky a tabulky. Rukopis studentské práce. [Deponováno v archivu dialektologického oddělení ÚJČ AV ČR v Brně.]
  14. Dotazník pro výzkum českých nářečí. [Soubor dotazníků vyplněných v rámci výzkumu pro Český jazykový atlas, deponovaný v archivu dialektologického oddělení ÚJČ AV ČR v Brně.]
  15. GEBAUER, J. (1963). Historická mluvnice jazyka českého. Díl I. Hláskosloví. Druhé, doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
  16. HAVRÁNEK, B. (1934). Nářečí česká. In: Československá vlastivěda. Díl III. Jazyk. Praha: Sfinx, s. 84-218.
  17. HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. (1987). Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A-L. Praha: Academia.
  18. HUS, J. (1963). Výklad Viery, Desatera a Páteře. In: HAVRÁNEK, B.; HRABÁK, J.; DAŇHELKA, J. a kol. (eds.). Výbor z české literatury husitské. Svazek první. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, s. 141-150.
  19. CHLOUPEK, J. (1971). Aspekty dialektu. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.
  20. IREINOVÁ, M. a PŘADKOVÁ, P. (eds.). (2019). Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt. Praha: Academia.
  21. IREINOVÁ, M. a STUPŇÁNEK, B. (2020). Druhý život nářečí: Centrální středomoravské dialekty užívané ve veřejné komunikaci a tzv. hanácké obrození. Národopisná revue. Č. 4, s. 317-325. Též online. Dostupné z: https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/04/r4-2020.pdf.
  22. JANOVSKÁ, L. (2024). Jak se u nás žilo a mluvilo v minulém století. Blučina: obec Blučina.
  23. KELLNER, A. (1946). Východolašská nářečí. I. Brno: Melantrich.
  24. KLATOVSKÝ Z DALMANHORSTU, O. (1564). Knížka v českém a německém jazyku složená. 3. vydání. Olomouc: Jan Günther.
  25. KLOFEROVÁ, S. (2017). Východomoravská nářeční skupina. In: KARLÍK, P.; NEKULA, M. a PLESKALOVÁ, J. (eds.). Nový encyklopedický slovník češtiny. Brno: Masarykova univerzita. Též online. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/VÝCHODOMORAVSKÁ%20NÁŘEČNÍ%20SKUPINA.
  26. KOLAJA, M. (1934). Nářečí na Kyjovsku a Ždánsku. Popis a rozbor se slovníkem a mapkou. Kyjov: Učitelstvo okresu Kyjovsko-Ždánského.
  27. KOLAJA, M. (1958). Obalované l (u) zemře s námi. In: FUKAL, R. a KOPECKÝ, M. (eds.). Rodné zemi. Sborník prací k 70. výročí trvání Musejního spolku v Brně a k 70. narozeninám jeho předsedy doc. dr. Aloise Gregora. Brno: Musejní spolek v Brně, s. 281-285.
  28. KOMÁREK, M. (2012). Dějiny českého jazyka. Brno: Host.
  29. KOPEČNÝ, F. (1957). Nářečí Určic a okolí. Prostějovský úsek hanáckého nářečí centrálního. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
  30. KOPEČNÝ, F. (1958). Mapy k diferenciaci severohanácké oblasti. In: MACHEK, V. (ed.). Studie ze slovanské jazykovědy. Sborník k 70. narozeninám akademika Františka Trávníčka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 383-386.
  31. KRČMOVÁ, M. (1981). Běžně mluvený jazyk v Brně. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně.
  32. KRČMOVÁ, M. (1993). Brněnská městská mluva - odraz kontaktů etnik. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Roč. 42, č. A41, s. 77-86.
  33. LAMPRECHT, A. (1986). Hláskosloví. In: LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D. a BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 25-128.
  34. MANIAK, A. (1838). Grundlinien zur Darstellung der mährischen Slavenstämme. Moravia. Nro. 17, 26. 4. 1838, s. 65-66.
  35. MAREČKOVÁ, D. (1957). K rozšíření změn ie > í a uo > ů v XV. stol. Listy filologické. Roč. 80, s. 232-236.
  36. MAREČKOVÁ, D. (1958). K rozšíření změn ie > í a uo > ů v XV. stol. (Dokončení). Listy filologické. Roč. 81, s. 85-97.
  37. MATĚJEK, F. (1956). K otázce stáří hanáckých nářečí. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Roč. 5, č. A4, s. 51-58.
  38. MAZLOVÁ, V. (1942). Systém hanáckých samohlásek. (Fonetická studie z moravské dialektologie). Časopis pro moderní filologii. Roč. 28, s. 137-144, 270-276.
  39. NÁBĚLEK, J. (1913). Příspěvek k fonetice nářečí moravských. II. Roční zpráva zemské vyšší reálky v Litovli a první roční zpráva zemského reálného gymnasia v Litovli za školní rok 1912-1913. Č. 12, s. 3-12.
  40. NUDOŽERSKÝ, V. B. (1603). Grammaticae BOHEMICAE, AD LEGES NATUralis Methodi Conformatae, & Notis numerisque illuſtratae ac diſtinctae, LIBRI DVO. Praha: Jan Otmar Jakubův Dačický.
  41. PORÁK, J. (1983). Humanistická čeština. Hláskosloví a pravopis. Praha: Univerzita Karlova.
  42. SKULINA, J. (1957). K vývoji městské mluvy na severovýchodní Moravě. Slovo a slovesnost. Roč. 18, č. 1, s. 1-10.
  43. STUPŇÁNEK, B. a VONDRÁKOVÁ, A. (2022a). Vybrané jevy hláskoslovného vývoje českých nářečí ve 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Též online. Dostupné z: https://ceskanareci.cz/dokumenty/MAPS_20-21-22_Brozura.pdf. Go to original source...
  44. STUPŇÁNEK, B. a VONDRÁKOVÁ, A. (2022b). Výsledky vývoje tvrdého y ve 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Též online. Dostupné z: https://ceskanareci.cz/dokumenty/MAPS_21_mapa.pdf.
  45. SVĚRÁK, F. (1966). Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
  46. ŠILLER, J. (2004). A fčil po boleradske... Polehrad. Zpravodaj občanů Boleradic. 4. 12. 2004, s. 30-32.
  47. ŠIMEČKOVÁ, M. (2015). Oikonyma jako prostředek pro poznání historického vývoje češtiny (aneb k výzkumu náslovného ou-). In
  48. VALENTOVÁ, I. (ed.). 19. slovenská onomastická konferencia. Bratislava 28. - 30. apríla 2014. Zborník referátov. Bratislava: Veda, s. 267-271.
  49. ŠIMEČKOVÁ, M. (2022). Dynamika kulturní češtiny 16.-18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví. Praha: Academia.
  50. ŠIMEČKOVÁ, M. (2025). Hranice tzv. hanáckých nářečí v minulosti a nyní. Národopisná revue. Č. 2, s. 119-135. Též online. Dostupné z: https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2025/07/r2-2025.pdf. Go to original source...
  51. ŠIMEČKOVÁ, M.; STUPŇÁNEK, B.; KARAFIÁT, M.; VOŽENÍLEK, V.; VONDRÁKOVÁ, A. a NÉTEK, R. (2025). Metodika pro převod strukturovaných znalostí z oboru dialektologie do strojového učení. Online. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z: https://www.jamap.cz/metodika.
  52. ŠIMEČKOVÁ, M. a TEMER, Š. (2025). Obalované l v jižní podskupině východomoravských dialektů - výzkum aktuálního stavu. Studia Slavica. Roč. 29, č. 1, s. 73-81. Go to original source...
  53. ŠLOSAR, D. (1962). Příspěvek k poznání české kvantity v 16. století. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Roč. 11, č. A10, s. 91-97.
  54. ŠTOLC, J. a kol. (1968). Atlas slovenského jazyka. I. Vokalizmus a konsonantizmus. Časť prvá - mapy. Bratislava: SAV.
  55. TELEZHKO, G. M. (2020). On the Divergence of Voiced Lateral Approximants in Indo-European languages. ДИCКУРC. Tоm 6, № 3, s. 131-139. Go to original source...
  56. TRÁVNÍČEK, F. (1932). Úvod do české fonetiky. Praha: Česká grafická unie a. s.
  57. TRÁVNÍČEK, F. (1935). Historická mluvnice československá. Praha: Melantrich.
  58. UTĚŠENÝ, S. (1960). Nářečí přechodného pásu česko-moravského. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
  59. VEČERKA, R. (2009). Charakteristiky současných slovanských jazyků v historickém kontextu. Praha: Euroslavica.
  60. VORÁČ, J. (1976). Česká nářečí jihozápadní II. Praha: Academia.
  61. VOŽENÍLEK, V.; IREINOVÁ, M.; VONDRÁKOVÁ, A. a KONÍČEK, J. Mapping, synthesis and visualization of Czech dialects. Online. International Journal of Cartography. 2022. Vol. 1, No. 8, pp. 148-163. Též online. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/23729333.2021.1978039. Go to original source...
  62. VYKYPĚLOVÁ, T. (2006). Ještě k vývoji dlouhého vokalismu v češtině: případy tzv. nadměrné diftongizace (poznámka k historické dialektologii češtiny). In: BREHMER, B.; ŽDANOVA, V. a ZIMNY, R. (eds.). Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 9. München: Kubon & Sagner, s. 109-122.
Return